Co nám přineslo dobrovolnictví

Když jsme před lety ukončovali základní školy a hlásili jsme se na Domov mládeže, nikoho by nenapadlo, co budeme vykonávat. Spousta z nás nikdy o otázce dobrovolnictví a pomoci handicapovaným či starým lidem neměla ani potuchy. Vše se ale změnilo při našem nástupu na Domov mládeže a zásluhou naší paní vychovatelky Mgr. Janě Toušové, která nás oslovila, zda se i my nechceme zapojit do spolupráce s diakonií a Domovem pokojného stáří zde v Klatovech. Někteří z nás měli strach, někteří zas byli vzrušeni očekáváním, co nás to vlastně čeká. Vzpomínáme si, jak naše první schůzka s klienty byla mírně napjatá a my samou nervozitou, jak se máme chovat, jak si s nimi povídat a jak jim co nejvíce pomoci, ani nedýchali. Při pár dalších schůzkách se ale vše změnilo a nás tato činnost začala naplňovat a začínali jsme ji brát spíše jako zábavu, než pomoc ostatním. Za těchto pár let, při kterých jsme získali mnoho zkušeností a zážitků, jsme se poznali, ba i dokonce spřátelili s klienty. Ano, potkávali jsme se i s lidmi, kteří se nám občas i vysmívali, avšak to nás neodradilo a tuto činnost jsme prováděli s radostí a chtěli bychom v ní i nadále pokračovat. Je přece krásný pocit, když jdete po náměstí a potkáte nějakého klienta, který na Vás již z dálky mává a volá Vaše jméno a s nadšením Vás objímá. Za takové chvíle to přece stojí, obětovat pár hodin svého volného času pro lidi, kteří to potřebují a jsou za to vděčni.

Pro naše klienty jsme pořádali mnoho různých akcí jako například posezení v čajovně, cukrárnách či sportovních dnů, za které byli naši kamarádi rádi a s radostí se jich účastnili a každý účastník byl odměněn sladkostí. Mimo jiné jsme pořádali mikulášskou nadílku, výlety na Matějskou pouť, kde se všem moc líbilo, i když nám občas nepřálo počasí. Všichni jsme si také užívali společné táboráky. Tento rok jsme se poprvé účastnili jak přípravy, tak i  uskutečnění Vánočního dobročinného bazaru. Za výdělek se pořídila kuchyňská linka a trouba do stacionáře.

Každému z nás budou jistě tyto roky chybět. Díky dobrovolnictví si mnozí z nás uvědomili, že jde o uspokojení potřeb druhých a nezáleží na tom, co z toho budeme mít my, ale na tom, co z toho mají ostatní. Tyto zkušenosti se nám budou jistě hodit i v budoucím životě, například při hledání zaměstnání. Možná bychom měli spíše poděkovat my našim kamarádům, že jsme měli takovouto příležitost.

S láskou                Jiřka Bukovanová, Martin Kapín a ostatní dobrovolníci ze SŠZP Klatovy

PDF

Poslední změna: 22.5.2012